Ano, právě ta forma lehce pubertálního rozhovoru mi přijde docela vtipná.
Motto „ano, já chci“ takto pojaté mi přijde opravdu geniální, je v něm prostě všechno a grafikovi třikrát sláva!
.... nnno, musím se přiznat, že k amerikanoidním příručkám typu „jak si zvýšit už tak silné sebevědomí“ a „jak vydělat peníze, které jsou jediným smyslem života“ jsem dost skeptická a není to šálek mého čaje, ale tohle vypadá, že by mohlo jít dál (nebo se mýlím?) a navíc se to dobře čte (soudím dle toho, že mě od toho neodtrhla ani dřevěnějící prdelka a že už jsem nevěděla, jak si k tomu noťasu lehnout, sednout... :-))
Myslím, že naše společnost (možná jen generace) má velký problém se sebevědomím a vnímáním toho, co je už přehnané sebevědomí. Odtud ta moje odtažitost k oněm příručkám. My jsme zkrátka byli vychovaní k „mluvení jen jsi-li vyzván“ nebo „pracuj, pracuj, tvé dílo se prodá samo.“ Na druhé straně už jsme za 25 let tržního (častěji trhlého) hospodářství už párkrát naletěli na ono sebevědomí těch, kteří nám něco nabízí a pod velkou bublinou reklamy a proklamací se neskrývala žádná přidaná hodnota námi očekávaná. Obecně si myslím, že je prostě těžké se umět prosadit, najít díru na trhu. A k úspěchu je dnes k tomu všemu zapotřebí ještě pořádná dávka štěstí. Být ve správný čas na správném místě. Ovšem být připraven, neboť jak praví heslo fotografů: štěstí přeje připraveným!
Jiřina Mužíková
redaktorka Českého rozhlasu, fotografka
www.hanys52.wix.com/muzikova