O autorovi knihy

Ročník 66, posel jara (narozen 21. 3.). Chodil jsem do školky, do školy, na gympl a na vysokou. VUT FE v Brně. Postavil jsem si pár zesilovačů a reprobeden, chodil jsem do hudebky na klavír a na varhany. Taky do radioklubu OK2KYK, stal jsem se OL6BFR. Zkrátka posedlý technikou a muzikou. Jen jsem si moc nerozuměl s lidmi. Připadal jsem si tak nějak „mimo“. Ve druháku na vysoké k nám do studentského klubu Q&Q přišel nový kluk. Dělal promítače stejně jako já. Tak jsme se začali víc bavit a já zjistil, že je „správně střelený“. Velký srandista a naprostý pohodář. S oblibou říkám, že to byl on, kdo ze mě – hyperseriózního suchara typu „mouchy snězte si mě“ – udělal normálního člověka. Díky moc, Jarouši! :-)

Po škole jsem postával za pultem prodejny elektro. Dělal jsem prodavače a pak ze mě majitel udělal vedoucího. Proč? To se dozvíte v knize na straně 155. Práce mě bavila. Rozuměl jsem jí a rozuměl jsem i anglicky psaným návodům. České návody tehdy nebyly samozřejmostí, až dnes jsou povinné. Taky jsem audio/video techniku instaloval po práci u zákazníků. Byla to vynikající škola. Vysoká škola komunikace se zákazníkem. Zákazníci mě naučili hodně. Třeba viz str. 156. Teprve až v roce 2011 jsem se dozvěděl velmi důležitou věc, kterou cituji ve své knize hned na třech různých místech. Takže za sebe jsem měl splněno už v roce 1992. A co vy? ;-)

Protože mi nedělalo problémy číst návody v angličtině, napadlo mě překládat je do češtiny. Obeslal jsem XX dovozců spotřební elektroniky a s několika začal spolupracovat. Pak mi kamarád přinesl malý několikařádkový inzerát, že firma v Brně hledá technické překladatele. Rozjel jsem se tam, udělal testy a překládal spolu s dalšími 30 kolegy pro Oracle a Microsoft. Například Excel 97. To byla pro mě další vysoká. Vysoká překladatelská. Víte, jak se pozná dobrý překlad? Že se nepozná, že je to překlad. :-)

Čas běžel a já jsem dělal i asistenta ve stavební firmě, ředitele provozovny největší české překladatelské agentury a obchodně technického zástupce české pobočky rakouské firmy. Přitom a mezitím jsem se vždy věnoval technickým překladům a dělám to vlastně dodnes.

Všechny ty práce měly jedno společné: Zákazníky. Různé typy zákazníků. Zákazníky z rozličných průmyslových oblastí. A všichni tito zákazníci měli jedno společné: Chtěli, aby s nimi bylo zacházeno jako s Pány Zákazníky. Vždy jsem se o to snažil. A sám, coby běžný koncový zákazník jsem se také setkal s prodávajícími, kteří též usilovali o vysokou kvalitu svých služeb. Hodně ovšem bylo těch, kteří se o kvalitu a úroveň svých služeb bohužel nesnažili vůbec. I o nich píšu v knize. O tom, co dělali špatně a jak měli správně postupovat.

Absolvoval jsem řadu kurzů na téma jak se správně chovat k zákazníkům a jak být správným obchodním zástupcem. Také nejrůznější produktová školení od drogerie a potravin přes domácí spotřebiče a elektronické snímače až po speciální software a problematiku certifikace ISO a HACCP. Přestože tyto kurzy a školení byly naprosto odlišné, jedno měly vždy společné: zákazníky.

Proč tady pořád dokola omílám slovo zákazníci? Odpověď najdete v knize na straně 41, hned pod citací z jedné úžasné knihy, které se na celém světě prodalo více než 26 milionů. Mimochodem tu samou myšlenku, kterou cituji, jsem našel ve 3 různých publikacích, které se mi dostaly do rukou. Mám za to, že se vyskytuje ve stovkách knih napsaných během posledních 100 let. Má totiž neustálou a obecnou platnost.

V současné době pro vás připravuji materiály na výše zmíněné téma. Název zatím neprozradím, ale řeknu vám jedno: spisovatelka Sylva Lauerová, autorka knih Jumaroro, Tichošlap, Sexy strategie a dalších, mi u kávy řekla: „Rudolfe, ten název je dobrý. To je sakra dobrý název!“ Takže se máte na co těšit. :-) Chcete být první, kteří se o něm dozví dříve než všichni ostatní? Napište mi svůj e-mail do políčka odběr novinek, které najdete v zápatí každé stránky. Občas vám zašlu něco zajímavého a až budou materiály hotové, dozvíte se to jako první. Tak šup, šup – pište! :-)

Všechno, co jsem se za těch 25+ let v praxi s lidmi naučil, jsem sepsal ve své knize. Ale to už je jiný příběh. Příběh zrození značky a příběh zrození knihy. Přečtěte si je, budu moc rád. Děkuji vám mnohokrát. Tak pravil Zarathustra.